PIRÁTSKÉ LODĚ

Piráti -Bukanýři -Korzáři... a jejich vlajky

Piráti, korzáři, flibustýři, bukanýři, to všechno jsou pojmenování pro loupežníky operující na mořské hladině, případně na mořském pobřeží.
Dva roky po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 připadla Amerika pod kontrolu španělska včetně klíčové oblasti Karibiku ve Střední Americe. španělsko bohatlo na zásobách stříbra z tehdejšího Nového španělska (dnešní Mexiko a Střední Amerika) a Peru.
Oblast Karibiku se tak stala dopravním uzlem obchodu a kolonizace. Převážení obrovských materiálních statků a zásob stříbra zvlášť nemohlo nechat námořní lupiče v nečinnosti. Piráti se tak na lodě plné stříbra slétali jako mouchy na bonbon po celé trase od Karibských ostrovů přes Atlantik až k pobřeží španělské Sevilly

Velmi citelnou ránu zasadila španělsku třicetiletá válka, která počínaje rokem 1618 odvedla značnou část jeho vojenských jednotek z Ameriky do války v Evropě. Pro růst britského, francouzského a holandského vlivu to znamenalo příznivou situaci a tyto tři země se začaly o moc přetahovat mezi sebou.

A v tom všem se rojili bukanýři, korzáři a flibustýři. Bukanýři vpluli na hladinu Karibiku ve druhé polovině 17. století a zůstali tam dalších sto let. Bukanýři byli uprchlíci z kolonií, tedy opravdu nezávislí námořníci, kteří neměli co ztratit. Flibustýři (původně holandský výraz vrijbuiter – vrij svobodný, buit loupit) byli svobodní lupiči, ale bylo možné taktéž je najmout. šlechtou mezi piráty byli korzáři, kteří měli oficiální povolení od vlády své země k přepadávání a olupování lodí protivníka. O kořist se dělili určitým dílem s vystavovatelem tohoto povolení, tedy se svou vládou. O tom, jak váženého postavení mohl korzár dosáhnout, vypovídá osud viceadmirála Francise Drakea. První Angličan, který v letech 1577 aľ 1580 obeplul svět a při tom útočil na španělské lodi a města, byl královnou Alľbětou I. povýšen do šlechtického stavu.