|
Huker (též hoker)
Vyvinulo se v 18. století v prostoru
Severního a Baltského moře. Jednalo se o typ s kečovým oplachtěním a svou formou se
blížilo fregatě. Zpravidla se jednalo o válečné plavidlo, určené k obraně
pobřeží. Huker měl pouze dva stěžně o poměrně značné výšce, z nichž hlavní
třídílný převýšoval zadní dvoudílný stěžeň. Čelen byl značně dlouhý,
nejčastěji dvoudílný. Trup hukeru byl zaoblený s hruškovitým profilem, vpředu měl
zaoblený klounovec a na zádi zrcadlo, které spoluvytvářelo prostor zadní kajuty.
Délka lodi se pohybovala okolo 30 až 40 metrů, šířka byla 8 až 10 metrů. Výzbroj
sestávala obvykle z 10 až 12 děl střední ráže, v některých případech byl na
přední části paluby osazen hmoždíř. Oplachtění lodi svým rozsahem daleko
předčilo podobné druhy lodí stejné třídy. Jeho podstatu tvořily ráhnové plachty
a vratiplachty umístěné na spodních částech obou stěžňů. Příď lodi byla
osazena létavkou, kosatkou a přední stěhovkou, které měly poměrně velkou plochu.
|
