|
Flauta
(n. Fleute)
Vznikla koncem 16. století v Holandsku. Z flaut bylo postupně
vybudováno celé holandské loďstvo. Trup lodi měl charakteristický hruškovitý
profil, vycházející z plochého dna a přecházející silným zaoblením k palubní
obrubě (zábradlí). Zadní nástavba (kastel) byla více vyvinuta, naproti tomu přední
kastel téměř vymizel. Délka trupu dosahovala 30 až 40 metrů, šířka byla 8 až 9
metrů a ponor zhruba 4 metry. Poměr délky trupu k šířce byl přibližně 3,5 : 1.
Nosnost byla několik set tun a u největších flaut dosahovala až 600 tun.
Stěžně flauty byly vždy tři, většinou dvoudílné. V některých případech byl
zadní stěžeň zhotoven z jediného kusu. Čelen byl jednodílný a vyčníval daleko
před ještě dosti vyvinutý kloun (galion). Někdy byl na konci čelenu vztyčen malý
peň, sloužící k uchycení malé blindy (blindový peň). Oplachtění bylo provedeno
příčnými (ráhnovými) plachtami, pouze na zadním stěžni (besanu) byla připevněna
latinská plachta. Zajímavým prvkem flauty bylo uspořádání její zádi, kde nad
horním koncem zadního vazu přecházela kormidelní páka do vnitřku trupu velkým
oválným otvorem, který se zrcadlem kormy vytvářel jediný, vzájemně se
doplňující celek.
 |
Flauta holandská |
|
|
|
